Můj oblíbený volejbal

Také rádi hrajete hry? Máte oblíbené nÄ›jaké hry, které hrajete každý den? Řeknu vám, že když budete hrát hry každý den, že se také budete cítit lépe. Já jsem dříve mÄ›la za to, že vlastnÄ› dospÄ›lí lidé už žádné hry nehrají. MÄ›la jsem za to, že vlastnÄ› dospÄ›lý ÄlovÄ›k jenom pracuje a stará se o domácnost a stará se o dÄ›ti a takové další povinnosti. Myslíte si, že tohle je správnÄ›? RozhodnÄ› není, jenomže já jsem se takhle chovala kvůli tomu, že moje vlastnÄ› prababiÄka a také babiÄka i moje maminka takový styl života úplnÄ› podporovaly. Vůbec prý nemyslely na to, že ÄlovÄ›k také se musí bavit a ony vÅ¡echny vlastnÄ› v tomhle stylu vyrůstaly.

NetuÅ¡ily, že ony vlastnÄ› si také můžou užívat a hrát různé hry a nebo také se těšit z nÄ›jaké zábavy. To potom až můj partner mi pořádnÄ› vysvÄ›tlil, co vlastnÄ› má ÄlovÄ›k dÄ›lat. A je jedno, jestli jste dítÄ› nebo teenager a nebo dospÄ›lý ÄlovÄ›k a nebo dokonce už senior, na tomhle vůbec nezáleží. JednoduÅ¡e každý ÄlovÄ›k má právo na zábavu a nÄ›jaké ty záliby. Já jsem právÄ› jako dítÄ› chodila taky do keramiky a také nám volejbal, ale potom, když už jsem byla dospÄ›lá, tak moje maminka, která už byla téměř v důchodu, mi Å™ekla, že už mi moje zábavy a hry konÄí a že nastaly povinnosti. Sice já jsem chápala, že vlastnÄ› je povinnost, když už ÄlovÄ›k pracuje, ale netuÅ¡ila jsem, že se budu muset vzdát svých koníÄků a také svých her. Tak jsem musela z volejbalového týmu odejít.

Opravdu hodnÄ› mÄ› to mrzelo a mnÄ› v té dobÄ› bylo dvaadvacet let a nevÄ›dÄ›la jsem, co mám dÄ›lat. Kamarádky se hlavnÄ› potom naÅ¡tvaly, protože já jsem byla ve volejbalu opravdu hodnÄ› Å¡ikovná a ony říkaly, že je to taková zrada, že jednoznaÄnÄ› takový skvÄ›lý hrÃ¡Ä jako jsem já, že jim odejde z týmu, že to bude pro jejich tým prý katastrofa. Já chápu a taky mě to mrzelo, ale díky partnerovi jsem poznala, že vlastnÄ› i dospÄ›lý ÄlovÄ›k si může hrát. A co dÄ›lám teÄ? Hraji opÄ›t volejbal.